belle & sebastian - tigermilk.

belle & sebastian spolu hrajou už hodně dlouho - ne ve dvou, nýbrž v sedmi; společně brázdí uvědomělé ipody. disk řečený tigermilk (díky) je tím průlomovým - debut z roku 96', co dostal na pitchforku 8.4. je tak členem 8.0 clubu - it's a pitty, tough boy, že nedostal devítku - zasloužil by si to. je všeobjímající - ukazuje skotsko z více pohledů, více úhlů, a to všechno za absence nevkusu.
začíná položkou s názvem the state i am in a - myslíme-li to skutečně deeply & honestly upřímně - není to zrovna nejstárovější začátek. vsadím se však s vámi, že to byl promyšlený tah. začínat kótou 63 na stupnici sračka-dokonalost je výhodné v tom, že jestliže vaše jméno obecně neasociuje feeling z guláše ze šesti, pak to může mít pouze a jedině vzestupnou tendenci. a ta tendence tu je, pánové & dámy - hned další expectations akceleruje & vykopává disk jako celek proklatě vysoko. je jako balancování na tyči, kdy se rozhoduješ, jestli levá/pravá, přičemž je ti jasný, že oboje je ti nenakloněný; a ta tyč symbolizuje tenkou žluto-hnědou linii, kde to šlape. direktně fyzicky fyzikálně - rovnovážná poloha. ubrat na kráse se jim nepovedlo ani v následujících 8 skladbách. tedy výrazně - konec trošku chytá boring deku, ale jen a little bit. 'she knows she's losing it' si vyrejte na lavici a dumejte nad tím, jestli je to podfuk nebo ne, a konkrétně při electronic reneissance se mazlete se slovem drajv.