Kaiser Chiefs - Off Their Heads

3.1/5

Nepřestávám žasnout, jak dědci z Verve dali všem vale a postavili všechny ostatní kytarovky do pozice žvatlajících školáků pod šestnáct. Protože jestli Love Is Noise nebude v nominaci na track roku, tak buď syndrom Bittersweet Symphony opravdu funguje, anebo Ashcroft dluží někomu za kokain.
Kaiser Chiefs stojí někde na pomezí mezi těmi studentíky a kytarovým nadprůměrem. A nestáli by tam, kdyby občas Ricky okopíroval Chrise Martina Nick vzal hodiny bicích od Matta Tonga. Poněvadž Off With Their Heads není špatná deska, akorát jí chybí snaha dělat věci trochu jinak, než od nich rádia čekají. Ze začátku to totiž vypadá velice slibně. Solidní Spanish Metal je dobrým předkrmem.
Tahle deska je odlišná než ty dvě předchozí. Není tak britpopově otravně vlezlá a alespoň v začátku chytá za srdeční sval. Never Miss A Beat je výborně napsaná a zahraná skladba, kde Nick Hodgson opustil svůj dosavadní a patentovaný model na výrobu indie sraček a dal se na rozjetější skladby. A la Everyday I Love You Less And Less. Celkově někam před půlku deska šlape skvěle a když se necháte strhnout (a to není vůbec těžké), je ideální kámoška na rozjetí čehokoli. Vhodná i pro mytí nádobí či reklamu na Savo. Další dvě skladby jsou podobně našlapané (kde se to v těch klucích tak najednou vzalo?) a aspirují tak všechny tři na trojblok roku. Velkým plusem taky je, že se tu nenašlo místo pro žádné obligátní tralala, která jsou tak častá na obou předchozích plackách. Až se bude dělat kompilace UK 08, tak Kaiser Chiefs mají přinejmenším dva aspiranty.
Bohužel ale už v další Can’t Say What I Mean tempo klesá stejnou rychlostí jako vaše netové připojení, pokud máte tu čest s O2. Konkrétně toto by se klidně mohl objevit v repertoáru céčkové zábavové kapely a byla by to jen nutná vycpávka. O důvod víc k úžasu, proč je kolem těchto chlapců tak hypově rušno. Takoví Cribs mají těch áčkových skladeb mnohem víc, a přesto si je vaše sousedka na zahradě nezpívá. To radši Ruby Ruby Ruby, ou jé.
Ale konec keců, Off With Their Heads je přinejmenším rozporuplná deska, jejíž první půlka si zaslouží slyšení i těch nejvíc uk indie ignorantů. Předpověď Filteru, že zahrají tři klony Employmentu, alespoň z části nevyšla. Kdyby kluci vydali bestofku, mají teďka o čtyři jasné adepty víc. Tím čtvrtým do party je track s kolaborující Lily Allen. A srovnání se staršími ségrami? O chlup lepší než Employment, o parník než Yours Truly, Angry Mob.
Čtyři dobré skladby rovná se dneska průměr a ten je na kótě 2,5. Za absenci tralala v každé druhé skladbědávám 3,1. Každopádně o to, že z Evropy nummer zwei se bude za chvíli hrnout Never Miss A Beat se s vámi klidně vsadím. O svou svačinu.

top tracks
Never Miss A Beat, Like It Too Much, You Want History

similar to
The Kooks - Inside In Inside Out
The Last Shadow Puppets - The Age Of Understatement
Franz Ferdinand - Franz Ferdinand

Everything Is Borrowed

a je tu znovu starý známý mike skinner aka the streets, aby povzbudil vaše ego tím, že zdaleka nejste ti nej looseři. osobně bych mika poprosil o nějakou další hymnu typu weak become heroes. kdo ho znáte, vyřiďte mu to. mám totiž tyhle hochy jako jamie t, example a spol docela rád - docela dost. kdy se od nich konečně poučí čeští borci typu pio squad a dojde jim, že k hip stylu nepotřebujete 5kilové řetězy?
těšim se na nové snow patrol, z keane u mě panují menší obavy a kdy už se konečně vytasí franz ferdinand? říjnové vydání je prý passé, tak snad to bude do konce roku. trochu klepavku mám z chystaných a prý už dokončených kaiser chiefs, i když ricky wilson má u mě (spolu s yannisem philippakisem) respekt za to, jak se projevili na obranu mého hrdiny keleho okerekeho v bitce vs john lydon ze sex pistols. palec nahoru. a sex pistols - jděte a vysypte se konečně do sajrajtu