3.8/5
pokuď alright, still byla mixem příjemného exhibicionismu & dvacítkových depek, pak dvojka je posunem. posunem od kabaretních hrátek k existencionálnějšímu smutnění. to není myšleno doslovně, jen v náznaku. přeorientace z teen-parties na, dejme tomu, dospělejší témata nemusí být nutně negativní. jestli ta změna priorit souvisí s chemical brothers, můžete hádat. zvedám hnátu, že jako jo. snad-logickým postupem se to pak muselo projevit i na instrumentální složce - kabaret má taky omezené datum trvanlivosti.
tedy - změna na obou frontách. noty & orientace. zvuk zešedivěl (ve smyslu korektní zeštíhlení), texty jsou trochu jinde, ale to roztomilé georgeovské fuck you je pořád stejně silné. respektive nenucené. už to není tak optimisch a la smile, spíš krasosmutnění v tom lepším stylu. koupání v teen vývaru odzvonilo. kdo v tom tu migraci necítí, je taky fajn. a burešových 4.5/5 je moc - spíš 3.8 a plus bod do budoucna. ladyhawke dělá vzdáleně něco podobného - a tváří se to na mě líp.
krystalizuje z toho proud feeling z úspěchu (22), stejně tak "how on earth could i be any more obvious" (never gonna happen). je v tom síla - jakkoli jí nežeru každý slovo jako na debutu.
dvojka je vycizelovaná & příjemná, ale ta bezprostřednost se ztratila. dobrá kámoška, která momentálně řeší problémy - a to fuck you neadresuje vám. že tomu v horizontu 4 dnů ten bod přidám, je klidně možné. zpět ani desetinku.
Zobrazují se příspěvky se štítkemlily allen. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemlily allen. Zobrazit všechny příspěvky
února 04, 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)