Už když se objevila Russellova po-badgeovaná kytara, bylo jasné, že nechat se umlátit v prvních řadách je něco jako povinnost. Odstřelující, šířící se do všech směrů, syrové jako propagační profil zúčastněných - gig s pocitem 'let's just die now' po skončení i v jeho průběhu; závěrečná Helicopter s riffem atakujícím sonické přijímače i kmitající končetiny všeho druhu. Kele na 200 centimetrů, Gordy na 7 metrů; endorfinová lázeň v hodinovém časovém intervalu. Familiérně se prolínající Two More Years; explozivní 'so fuckin' useless' v Positive Tension. Akutní potřeba všem sdělit, že Bloc Party byli better than heaven rezonující v srdeční krajině.
the prostitutes - rozostřený pocit, že (ne)jen pro destroyerovu (ne)zapojenou kytaru platí she's dead
xindl x - this guy really knows how to look & sound like a dummy! .. oh, like an angel
hadouken! - za sebe bych skoro i řekl crap! nebo ne?
arctic monkeys - možná dílem mých očekávání, možná dílem čehokoli jiného, povětrnostních podmínek včetně: zatěžkané, unavené, lihem rozplizlé, fluorescent adolescent vrcholící & následně mizící nenávratně v ambivalentním fade outu
prague ska conspiracy - vypusť tam to 'ska', hned to vypadá líp
sunflower caravan - andy's such a slim guy; hrát i balancovat umí pěkně; pěkně, ne světově
southpaw - i just like 'em, srry
the kooks - přebujelá & epilepticky přitažlivá scéna, mo' akné & nasazení vznášející se v prostoru
tata bojs - robotický nástup protínající se s naprosto suverénním a uvolněným projevem, vrchol atakující už prvním býkem-či-nebýkem; odstřel mimo všechny dimenze v růžové armádě = 10.00/10
sunshine - měl jsem pocit, že jakkoli debilní songy okupují mgkk telepathy, naživo se to smaže: nesmazalo, more - jako když 20 minut loupete brambory a zjistíte, že chcete pure juice; finále bylo smutné, a to hlavně svým dull nádechem - 2nd stupeň rozpačitosti = blogspotové fuckování
bloc party - d'ya need sth?
placebo - srry brian, but .. you're such a posh twat
underworld - i kdyby karl hyde zařval svůj lager v dvojnásobném možném množství a klikoval u toho - jo, sranda - nesestřelil by mě tím. ambivalence, i know it's sad
special thx to the man with g! in his head.
Zobrazují se příspěvky se štítkemtata bojs. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtata bojs. Zobrazit všechny příspěvky
července 07, 2009
února 06, 2009
tata bojs & futuretro.
o tom, že přátelství z mateřské školky bývají těmi nejlepšími & nejdelšími, není sporu. dávají vzniknout dobrým věcem. občas i těm lepším. no, a když se poštěstí hodně dobře, je z toho tým. tým hvězd s tím správným nátěrem. pokud berete notový sport jako věc s top důležitostí, jsme ve stejné výkonostní skupině. stejná váhová kategorie. pod 70, prosím.
v roce 00' byli kluci na začátku, a současně asi i na kvalitativním vrcholu. tím se nemyslí, že by přišel nějaký velký hop směrem dolů. možná až kromě 4th alba-schovky, kde už to trochu opustilo škatulku. neberte mě doslovně, ale pro mě fakt ten vrchol nadešel s futuretrem. retrospektivně ovšem. má to ten drajv, co to mít musí; má to to nadšení, které je někdy přenosné a někdy zase ne. jako když s kámošem založíte na základce tajný bratrstvo. hrajete si s legem a pracuje vám představivost. není v tom nic infantilního - na tata bojs pro mě vždy byla nejdůležitější ta hravost. ten pocit, že to jde i tak, jak si to představuju. ne upoceně, obsession je tím pravým bio-pohonem.
ten mini-živák, co někdy teď v lednu běžel pěkně pozdě na dvojce, mě nabudil. ne fyzicky, spíš datově. i když tělo vlastně taky překročilo běžnej výkon. mardoša, marek, bublajs & klárka. je zajímavé vnímat ten kontrast mezi aktivním mardošou, kterýho kamera ani nestíhá zabírat jinak než vteřinově, a statickým markem. je zajímavé sledovat bublajse při toreadorský otázce v téměř horizontální poloze. i klárka je interesantní - v maličké bych pro ni vážně podstoupil všechno. ujedu si na literárních parazitech - proč by taky ne, když jsou víc než všechny vznešené skripto-idní kecy. je to o feelingu mládí - těch mega-hodin, který jsem věnoval papírovým běžkařským závodům. kdo to v tom nevidí, tak se podívá. znova & ještě jednou.
zároveň se ale hraje - přes všechno to tzv. neumětelství - velmi zdatně. ty hácéčkový přesahy mě nerušej, což je grandiózní kontrast oproti téměř-všem ostatním. je to taneční - v duchu toho nejlepšího intelektuálního hejbání nožkou. na rok 00' parádní. škoda, že se tam nevešla ta se statementem z čeledi grandiózních. "malá lež/to je lžička/malá láska/je lasička". truth & coolness na 4 řádcích.
že se mi to líbilo & t/b jsou pro mě tím nej z krabičky czech made, je jasný.
v roce 00' byli kluci na začátku, a současně asi i na kvalitativním vrcholu. tím se nemyslí, že by přišel nějaký velký hop směrem dolů. možná až kromě 4th alba-schovky, kde už to trochu opustilo škatulku. neberte mě doslovně, ale pro mě fakt ten vrchol nadešel s futuretrem. retrospektivně ovšem. má to ten drajv, co to mít musí; má to to nadšení, které je někdy přenosné a někdy zase ne. jako když s kámošem založíte na základce tajný bratrstvo. hrajete si s legem a pracuje vám představivost. není v tom nic infantilního - na tata bojs pro mě vždy byla nejdůležitější ta hravost. ten pocit, že to jde i tak, jak si to představuju. ne upoceně, obsession je tím pravým bio-pohonem.
ten mini-živák, co někdy teď v lednu běžel pěkně pozdě na dvojce, mě nabudil. ne fyzicky, spíš datově. i když tělo vlastně taky překročilo běžnej výkon. mardoša, marek, bublajs & klárka. je zajímavé vnímat ten kontrast mezi aktivním mardošou, kterýho kamera ani nestíhá zabírat jinak než vteřinově, a statickým markem. je zajímavé sledovat bublajse při toreadorský otázce v téměř horizontální poloze. i klárka je interesantní - v maličké bych pro ni vážně podstoupil všechno. ujedu si na literárních parazitech - proč by taky ne, když jsou víc než všechny vznešené skripto-idní kecy. je to o feelingu mládí - těch mega-hodin, který jsem věnoval papírovým běžkařským závodům. kdo to v tom nevidí, tak se podívá. znova & ještě jednou.
zároveň se ale hraje - přes všechno to tzv. neumětelství - velmi zdatně. ty hácéčkový přesahy mě nerušej, což je grandiózní kontrast oproti téměř-všem ostatním. je to taneční - v duchu toho nejlepšího intelektuálního hejbání nožkou. na rok 00' parádní. škoda, že se tam nevešla ta se statementem z čeledi grandiózních. "malá lež/to je lžička/malá láska/je lasička". truth & coolness na 4 řádcích.
že se mi to líbilo & t/b jsou pro mě tím nej z krabičky czech made, je jasný.
října 03, 2008
nové spojenectví našinců s korejskými vetřelkyněmi
už je to tak - tata bojs jsou u nás jedni z mála, co se snaží posouvat se kotouč od kotouče. takže dlouho očekávaný počin je skoro zde - přesněji až 27. října. akustická deska s korejským ahn triem na sebe dala dlouho čekat, tak jsem zvědav, jestli výsledek bude stát za to.
ostatní prozatímní počiny - travis ve srovnání se znovu zformovanými verve vypadají jak pár slušňáckých studentíků, kteří si to frdlají někde na školním plese. oasis dostáli své pověsti skutečně přeceněné kapely. dig out your soul zní tak, jako všechny oasisí nahrávky promísené s esencí paula mccartneyho po lobotomii. late of the pier vezmou za srdeční sval jen v pár okamžicích, jinak je to klasický filter-hype.
ostatní prozatímní počiny - travis ve srovnání se znovu zformovanými verve vypadají jak pár slušňáckých studentíků, kteří si to frdlají někde na školním plese. oasis dostáli své pověsti skutečně přeceněné kapely. dig out your soul zní tak, jako všechny oasisí nahrávky promísené s esencí paula mccartneyho po lobotomii. late of the pier vezmou za srdeční sval jen v pár okamžicích, jinak je to klasický filter-hype.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)