Travis - Ode To J. Smith

2.2/5

Skotští rock-popoví dorostenci se na scénu vrací po circa roce a půl s novým albem, které předchází pověst o tvrdším zvuku než jak to bylo v minulosti. Samozřejmě rock a la Travis, žádný Trujillo. Skupina kolem Frana Healyho na tom stejně vždy byla poněkud podivně - měkkota pro oasisáky, moc independence pro krotitele rádiových vln. Tihle Skoťáci na to ale prd dali a místo toho si jeli pořád tu svou. A to je přeci jen v době hypu NME v každé britské trafice věc obdivuhodná. Plus bod.
Po dvou letech vydávali desky, slušné ohlasy, střídavé úspěchy. A taky nadnárodní sociální hit Sing, v jejímž klipu po sobě kluci stačí poházet komplet svatební večeři. A kuchař je pak kvalitně zlije. Poněvadž ale žřejmě podobně jako U2 po All That You Can't Leave Behind došli k závěru, že to je nejvíc soft verze, co je možná, zkoušejí se teď vrátit v rockovějším duchu. Žádné Vertigo z toho ale není. Znovu se nabízí srovnání s Verve, ale to už je poněkud vyčpělé, tak jinak - tohle album je prozatímním zklamáním podzimu. What a shame.
Začnu potitivy - slušná Something Anything, jasná singlovka. Má to strhující refrén v duchu top travisích či gallagherovských skladeb a necítíte se při ní jak někde u Sázavy při táboráku s ešusem u prestiží a s Péťou v zádech. Dalším plusem je taky délka - dvě a půl minuty stačí jen na nějaké dvojí trojí opakování, ne na lekci z repetice jako polovina ostatních skladeb. No a tímhle jsem, ať se vám to chlapci/děvčata líbí či ne, seznam příjemných pozitiv vyčerpal tak do 87 procent.
Zbytek je tak otravná vata pro Chinaski, až hrůza. I při čtení Máje nebo jiného národního pokladu se nudíte míň. Tuhle desku je bolest (fakt, vystřeluje to těsně u srdíčka) kritizovat, protože za ní jsou really sympatisch chlápci, co si na své obyčejnosti založili kariéru a kupodivu to neirituje. Tomík Klus by se mohl přiučit. To co vám ale začne lézt z iPoda, je hudební selhání. Selhání Frana, který to skladatelsky neukočíroval. Selhání kytarové sekce, která svou snahu o rockerštější pózu nezvládá a je úleva, když nezní jako odvar Evžena z Kryštofa. Bubeník je ještě fajn.
Takže celkově - dvě slušné skladby, zbytek zmačkat a vyhodit. Když Travis, tak leda soft verzi s pořádnou porcí špičkového cukru.


top tracky
Something Anything, Last Words, Chinese Blues

similar to
Snow Patrol - Eyes Open
Stereophonics - You Gotta Go There To Come Back
The Smiths - The Queen Is Dead

nové spojenectví našinců s korejskými vetřelkyněmi

už je to tak - tata bojs jsou u nás jedni z mála, co se snaží posouvat se kotouč od kotouče. takže dlouho očekávaný počin je skoro zde - přesněji až 27. října. akustická deska s korejským ahn triem na sebe dala dlouho čekat, tak jsem zvědav, jestli výsledek bude stát za to.
ostatní prozatímní počiny - travis ve srovnání se znovu zformovanými verve vypadají jak pár slušňáckých studentíků, kteří si to frdlají někde na školním plese. oasis dostáli své pověsti skutečně přeceněné kapely. dig out your soul zní tak, jako všechny oasisí nahrávky promísené s esencí paula mccartneyho po lobotomii. late of the pier vezmou za srdeční sval jen v pár okamžicích, jinak je to klasický filter-hype.

Travis - Ode To J. Smith (preview)

po roce a půl se na scénu s novým albem vrací skotští folk-rockeři travis. album vychází právě dnes, což v menším překladu znamená, že jdu okamžitě prohledávat síť. dle singlů something anything a spol. mi to přijde krajně lákavé.
na http://www.myspace.com/travis je pět nových skladeb, které určitě stojí za prozkoumání.

bude recenze