demonstration of the sound of 2008.

franz-goumet.'s awards 2008


choose whatever you want as the very best disc
too much alibism to be true


bon iver - for emma, forever ago
crystal castles - crystal castles
cut copy - in ghost colours
ladyhawke - ladyhawke
m83 - saturdays=youth
of montreal - skeletal lamping
these new puritans - beat pyramid
thieves like us - play music for you
tv on the radio - dark science
the verve - forth

TV on the Radio - Dark Science

Nebudu se tady pranýřovat a omlouvat se za skutečnost, že jsem Return To Cookie Mountain objevil až někdy v první polovině letošního roku. Někdy se totiž prozření dostaví neomluvitelně pozdě. Ani to, že deska je venku dva měsíce a všude se o ní popsaly stovky řádků, není přímo k popukání. Parafrázoval bych však úsek z Wolf Like Me - jen je to cesta k poznání. Že je neobvyklá, vem třeba Mikuláš. Snad si to u Siteka vyžehlím podporou Obamy a třetím placem na last.fm - výsledek nocí u Family Tree.

Dark Science je přístupná asi tak jako The Eraser nebo Intimacy. Otřepané moudro jako že "každý poslech vtahuje víc a víc´, až skončíte v pět ráno se sluchátky na uších a vybitou baterkou," tady platí neoddiskutovatelně. Deska je návyková asi jako prohry čs nároďáku. Čím víc, tím líp, a nejlépe ve frekvenci těsně pod bodem varu.

Ulítávám nad výraznými bicími, jejichž autor si zaslouží cenu Matta Tonga. Ulítávám nad Kypem Malonem a jeho vizáží. Adebimpe a Sitek je pro mě tandem v top pětce. Hádejte s kým.

Zdá se, že ovládám umění popsat řádky bez jediné zmínky o samotném kotouči, čili svatém grálu všech těch strávených hodin. Takže - Dark Science je stejnou povinností jako podpis pod peticí nacházející se momentálně téměř na všech blogových, hudebních a konečně českých médiích. Jednoznačné a stručné.