veřejný nepřítel č. 1.

siciliáni & neapolitánci dostávají poslední dobou slušný mediálně-carabinierský klepec, takže bylo načase přesunout deriváty kmotra do jiné lokace. že podobných národních vykuků & hrdinů měla země zinedina zidana mraky, je fakt. proč se taky pyšnit akorát 3/2 metrovým korsičanem.
že vám richetův snímek neobarví zraková čidla do kaštanově-hněda, je věc jasná & definitivní. veřejný nepřítel obsahuje však přece jen trochu té maroonovosti - stejně tak jako slavný mario ani jean-francois nejede jen po lajně dlážděné lugerem & spol. mesrin (vincent cassel) je iracionální s decentní zásobou šedé hmoty v podpaždí. není to chlápek, co vás odstřelí jako chudák bardem od coenů - je plastický & barevný. tezi z minulé věty klidně popře dostaveníčkem s rangery z konce 1st části. je vám však sympatisch - francouzský robin hood je ale hodně klišovité přirovnání. jako kryt si radši berte děti pod 5. lepší než kevlar.
jacques mesrine - o tom, že alžírské eskapády nebyly tak docela košer, svědčí hodně věcí - od oas přes infikaci francouzského nároďáku (ne negativum) po obsah snímku s kódem mezi zdmi. jacques se tam zformuje v chlapíka s různými modifikacemi. tanečník par excellence s krásnou seňoritou v posteli, žvatlající papínek s malou holčičkou v šedivé továrně s náplní práce převýchova zlodějů na vrahy, okouzlující chlapík s arabem a nožem & střelec kanadských rangerů.
cassel a jeho hláška "ať žije svobodný quebec" těsně před deportací do guantanama po kanadsku je famózní. stejně tak "nejsem číslo xxxx, ale jacques mesrine" a následná výměna názorů mezi obušky a lidskou kaší stojí zato. guantanamo bez chicaga.
film je to rozmáchlý, patosovitý & pomalý. sága páně mesrina. nesnaží se o zavirování mozku - jde mu o epilog alias druhou část. pokouší se navnadit - návnada s háčkem o velikosti 80 czk. vyplatí se. že se to na mě tváří ve smyslu "3.5/5 je fajn", se mi zdá jako pozitivní promotion. rozřešení případu frantíka s neo-škromachovským knírkem. nebo post, ironie je fajn.
pokuď fandíte croissantu víc než riccole, běžte na to. žádné dvě hodiny nudy - 120 minut sedmičkového blaha. knírci jsou fajn & francouzština sexy. tip ťop.
odteď ať si kluci hrajou na mesrina - itálie se ocitla na chvostu nejen ekonomického žebříčku.
2nd část přichází v únoru. aspoň teda do drymlova útulku. vláďa to odnes' a je pouze řadový zastupitelský kuliferda. snad přítel davídek pomůže. doktor z hor je vážně vtipnej & všechno, ale nemocnici mu nedáme. vláďo nevermore. fakt. počkej za rok a půl - pak se to překulí a jirka prohlídne, že jseš vlastně fajn kluk. pozor na pistole & kočky.

vladimír dryml & pupek evropy

vladimír dryml - onen švarný komsomolec ze zadních dveří hradecké mhd. drymlův kolega luboš franz, který mě rovněž nutil ke dlouhým procházkám (ve smyslu se socany nejezdíme), je jen nastrčený panák, se kterým si vláďa dělá, co je libo. pokud se zrovna někdo netopil v před-silvestrovském ethanolovém & pyrotechnickém vývaru, tak snad zaregistroval hk senátora na 1st místě zpravodajských relací a novinových stránek. spolu s dalším mistrem ve slizkosti vlastou košťálem. rozebírat samotný akt, který se odehrál, je věcí zbytečnou - a la honza morava, a kdo nezná jeho, tak ať radši hltá novácké dobrodružné movies.
stěžejní je však způsob přijmutí skutečnosti - otočit vlastní "sháním kompromitující info" na "jsem obětí komplotu a o všem jsem předem věděl" je grandiózní. že je vláďa hajzl a pěknej kanec bylo jasné dlouho, ale jaký to nabralo grády - z celkem neškodného navrhovaného odkupu vrchlabské nemocnice (kde byl dotyčný šéfíkem) circa 2 1/2krát dráž, než je to košer, jsme se dostali na úroveň top výkonů. a la téčko, íčko, mlha & vodník - jarda kmenta pronikl hluboko.
a sentenci "když už si někdo něco bere z veřejných peněz, tak tam musí zůstat ta většina pro ty lidi, pro ty občany. to jsou ideály, ale tak to je. já jsem trošku nacionalista" bych nechal někam vytesat. s lidmi, pro lidi.
další věc, která mi kazila chuť na vánoční cukroví, pohádky & koledy - eu. netvrdím, že brusel je zrovna ideál no.1, ale co se děje v tý naší díře - a to nemyslim vendu. to, že rathovských 30 je továrna na hlasy vesnických frantů, je snad jasné. stejně mě ale nepřestává fascinovat ten kontrast, kdy se na jedný straně handluje 30,- za afghánistán, a na druhý oranžoví torpédují modré v celkem importantním okamžiku našich post89 dějin. pupek eu vs 30,-. hlavně že bude na pivko. je to klišé - a platí.