Být připosraný z jinakosti je přirozené a nezdravé. Platí to jak pro solitéry, tak pro větší (městské) jednotky. Bristol není velký (asi 400 tis.), tyto komplexy však přetváří do explozivních rovnic ze kterých vychází jediné slovo (materiál): Bristol sound. Když v prosinci minulého roku lidé z BBC Radio 1, a hlavně ti kolem Marry A. Hobbs, vymýšleli vánoční presenty, nadělili toto: 12 hudebních freaků v prostoru dvou hodin, 12 explozivních setů majících společné zázemí, společný background. Mohli si dát za znělku nesmrtelnou Jokerovu linku z tracku Digidesign a vystihovalo by to tu energii; energii proudící snad z široké studentské komunity, indických přistěhovalců a jejich kosmopolitnosti, umělecké scény, stejně tak jako z hluboce zabudovaného DIY přístupu na věc a konečně odkazů marihuanových hrdinů minulé dekády. Půjčili si trip hop cedulku a zalili to purpurovou.
Existuje teorie vlny hlásící, že (překvapivě) po zlatém období (peaku) dochází k pádu. Je-li tomu tak, pak bristolská scéna seskupená okolo Pinche a Appleblima sleduje & následuje ten vrchol pozorně; zájem směrem k nim upřený je jim dosud příjemný neboť motivuje.
Shazovat hrdiny twitterového věku do škatulky dance music znamená zjednodušovat si situaci; Majklova měsíční chůze byla pilotní epizodou mocného a velkého hnutí (směru), obdobně dubstepové pohupování na hranici animálnosti směřuje ve vlnách vstříc nové dekádě. Vyplatí se poslouchat, být sonicky ready. Mířit futurově vpřed napojen (nejen) na Mary Anne Hobbs.
Mary Anne Hobbs - Bristol: Rise Up Special.
července 11, 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat