Have I Been A Fool je název asi největší hitovky Jacka Penateho, idola bavlněné kultury: kultury a life stylu mladých angličánků s rovnými kšilty nahoře, all star botama dole, před půl stoletím virtuálně se nacházejícími u kotlíku s polívkou, bavlněnou košilí coby dress-codem doby přirostlou k tělu, kytarou pod smrčkama a spacákem vždy po ruce. Tak, to bylo před dvěma lety, a hele, celkem fajn, nestěžoval bych si - z UK@2007 vlny byl tím nejpravdomluvnějším a nejslušnějším, docela bych mu věřil, že na mě moc nevykecá. Dobře, zabředl, možná nechtěně, do toho main stylu tak po 1/3 těla, ale držel se. S hlavou vztyčenou/kráčel .. kam? Po dvou letech ho mám ve winampu, doplňuju si INFO na u-tube, a docela se i divím: kluk si to producíruje a)v Pull My Heart Away někde po Jemenu, prozkoumává pláž, dělá smutný oči ale tak nějak jinak než předtím, až moc okatě na přeskoč-jiskru b)v Be The One v disco-paradise-parody stylu, nepoznávám ho, odrostl .. kam & do čeho, tenhle si rovnej kšilt nevezme, spíš se vyfintí než aby se zamazal.
Říkalo se, že ve vztahu Španělsko/Británie to mám půl/půl: ted bych skoro i řekl, že se převážil tím jižním směrem. Možná že ne: že ještě dál, možná že ho ten Jemen skutečně nakazil a on konvertoval .. k čemu? Ke Kiedisově nasládlosti? Nakazily ho snad mořské divy a on uvěřil, že když si ten upřímnej kukuč proleští (a radši dvakrát, projede záhyby, vyhladí vrásky, udělá reklamu, vyhladí vrásky, koukne na sebe a usměje se), že na něm špína zůstane a on bude stát na obou stranách: rozkročen mezi plebsem a těma vejš, tou kastou všech main-přívlastkovejch kámošů a kámošek, co rozbíjej skleničky výhradně s cuba libre (to víš, to je cool, viď, kdepak black-currant juice) a maj ten friendly-lookin výraz, slzu v pravym očíčku a nízký ponožky až někam hluboko pod kotník (hele, radim ti: čím vyšší, tím better, hlavně v sandálích, takovejch těch starejch, s přezkou): nevim. Bolí mě u srdíčka, že přicházím o kámoše. Nebo ne, takhle: beru to tak, že šlápl vedle, odřel si pravý nadloktí, proklepal se, zjistil, že ta dirty slupka hraje roli, a že se vyplatí jít hloub, až na kost, odřít si i jí a nemazat to mastičkou, a pak vstát a říct: hele, mrzí mě to. Koupim si zas kytaru, sednu na to, vypotím kanystr a za dva roky se vrátím ve formě. Je mi jasný, že momentálně jsem napřeshubu. Tak.
srpna 21, 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat