srpna 19, 2009

example's dysfunctional electro pop story.

Elliot Gleave? - E.G.? - Example? - Nothin?: your problem then.

Example byl řadovým koňem Skinnerovy stáje The Beats, dokud celý podnik nebyl poslán do servis zóny a na odpočinek - sám Example to komentoval pragmaticky s tím, že je rád, že label stihl vydat jeho debut, momentálně se ale plně ztotožňuje s heslem z nodatty, které už zaznamenal i Kay Buriánek, tedy "for major labels is fuckin over ...". Bere to tak, a vlastně se celou story ani nemusí moc zaobírat - What We Made se uchytilo, o Elliotovi psal i Filter = prakticky každý. Fragmenty: spolupráce s Rusherem, který dělal podklady, spousta klipů, mini-film z Černobylu, magnetizující haircut, civilní texty - adjektivem se myslí vztahy, nedodaná přání k narozeninám, Me & Mandy, kuřecí továrna Nando's = žádné guns, babes & lemonades - hymna o tom, proč běloch z Fulhamu nemá rapovat, skákat & dovádět, sympatické vystupování a uvolněný projev.



Je zpět. Chyba: nikdy nebyl out, spíš se trošku hledal a, zdá se, našel. Našel se v poloze, která mu sedne. Sluší mu: absolvoval The Wonky Pop Tour po anglických městech, vystřelil do oběhu track s Don Diablem (participují DJ Wire, tradičně Rusher, Andy, plus mně bezejmená crew), výsledek komentuje jako dysfunctional electro pop: zubaté, na plochách londýnských klubů dobře se vyjímající. Koukal jsem na nějaká videa a je pořád stejně nevycválaný, bezprostřední, jako supr kámoš odvedle, komu se povedlo něco, s čím ani moc nepočítal, ale zároveň se mu to zalíbilo, našel se v tom a jede naplno. Taky zremixoval uplakanou Nicest Thing od marmeládové královny Kate Nash, hodnotil bych o 2 hvězdičky výše; kooperoval s Scroobius Pipem & Alim Love. Když už jsme u toho, skladbě Heartbeats (originálně od Karin a Olofa z The Knife, v druhém plánu od Josého Gonzáleze) udělal verzi 3.0, nazval to One Night - nechal tu nosnou část, přidal svoje, převázal mašlí a vyslal do oběhu.
Svůj Twitter hojně zásobuje, o fans se stará, využívá moderní technologie: přitom se dokáže tvářit stále přitažlivě buransky, čímž nepohoršuje. Hraje mu to do karet. Nikdy nebyl macho, o deprese nestojí, raduje se ze života, za svojí hlavní inspiraci považuje rodiče: šťastní, zaopatření, úspěšní. Jeho živá vystoupení: mají větší šťávu, jsou barevnější, odvážnější. Example je lídr, má autoritu a zároveň nezapomíná na tak důležitou bezprostřednost.
Na počátku letošního roku vydal mixtape, for free, hodinová Examplova esence. Rozdělil ho do tří bloků - electro část, taneční plocha a blok garage + dubstepu + d'n'b. Hodinová záležitost, tak jak to nyní má - v jakém je rozpoložení a jak se/to cítí. Try This For Example.

Přemýšlím o tom, jestli by se neměl dozvědět, že v HK by mu někdo obětoval dvouměsíční kapesné, koupil by mu latte a pak po zbytek večera poslouchal ten jeho šílený cockney. Možná by dostal i to hnusný tiramisu, jaký teď dělaj' na náměstí, kousek od divadla.

Žádné komentáře: