dirty projectors - bitte orca.

9.4/10.

dave longstreth je (nejen) pro mě prototypem dřevní originality, a to v tom ohledu, že ze sebe sype zcela neotřelé zvukové plochy, kde se to hemží akustikou/elektrikou - a hlavně neochotou někoho (sebe) kopírovat, kdy každá skladba rovná se originál. má u mě frajerskou nálepku, přičemž to nemá ani tak nic společnýho s estetikou, jako spíše se schopností míchat/vstřebávat vlivy všeho možnýho/nemožnýho, a v tom všem neztratit ksicht & jasnej názor. u dirty projectors máte pocit, jako by se hrálo na první pokus - kdy vše vzniká spontánně, na jedno použití. kdy celý koncept je produktem totální invence chlapíka, kterému stačí vlastní přirozenost k tomu, aby fascinoval. nemusí si pak oblíkat onu pózerskou šlupku, která tak jako tak omrzí.
když posloucháte bitte orca (venku začátkem června), zní to, jako by si vás pustil sakra blízko k sobě - do bodu, kdy nemusíte pochopit vše & to vše se vám ani nemusí zamlouvat, při tom ale pořád víte, že před vám stojí regulérní dave, co je v reálu stejně weird jako rytmy jeho 4th disku; dave, který vám svojí non-komformitou dává jasný příklad & ideál toho, jak se to má dělat.

dedicated to anthony gonzalez.

cover rating - 4.3/5.