jens lekman - oh you're so silent jens.

tak nějak je mi jasný, že už je to poněkud uncool - pořád ukazovat na lekmana jako na figurku obamova formátu se přece jen může trochu ochodit. faktem zůstává, že to není promotion, ačkoli se to tak dost dobře & úspěšně může tvářit. whatever - OH YOU'RE SO SILENT JENS. poživatelům pitchforku jistě docvakne, že za členství v 8.0 clubu byste už měli dostat pořádnej metál; o devítkový kortedale ani nemluvě.
je to kompilace - nikoli tedy album v pravém direktním slova smyslu, nýbrž kolekce toho top-ovýho ze spousty ep, která předcházela. najdete tady chic bas z pocketful of money, vyrytí hodný slogan z maple leaves, rocky dennis story v plné kráse, ozvěny stockholmského královského paláce z suburban perspektivy.
lekman je klaun - klaun, co si ten face maluje do; napsal bych do oranžova, kdyby tam nebyla ta poťouchlost; sytě žluté. baví tě/sebe jednak za absence nevkusu, ale také ne čistě v tom komediálním stylu. nemysli si, že klaun rovná se míša víš-kterej.
postav se tý realitě - je tu 18 magnificent tracků, který tě svou recyklací witty inštrumentů dostávaj' tam, kam bys sám chtěl. vykašli se pro jednou na conversky a zabal se do švédský vlaječky. i saw her in the anti-war demonstration je přímo skvostná a vybízí přesně k tomu, co se skví v názvu.
plně se ztotožňuju s jensovým pohledem na věc a la 'ep jsou názor, cd kolekce střípků'. na 4-trackovým médiu to přece jenom vyjadřuje nějakej momentální stav mysli - oh you're so silent jens je spíš esencí, jakkoli skvělou, která vybízí k bližšímu průzkumu. začni tady. jensovy postřehy z australského východu si čti zde & do kolektivu se zapoj přesně a jedině na tomto placu.
při tý příležitosti si projdi textovou sekci - dozvíš se velice, velice inspirující věci, co si nehrajou na fakta. a schválně se za-dumej nad tím, jakou barvu ti to jako celek asociuje.