(here you see: this poor guy wanted to be your dog, he kinda adored you .. and he ends up living in some cheap melbourne apartment or what)

'Sweden: More Than a Bunch of Preternaturally Beautiful People

Before this decade, you'd be forgiven for thinking Sweden's pop music legacy began and ended with ABBA, the Cardigans, and Ace of Base. No more. The Nordic wonderland has been a fount of non-stop excellence in all sorts of forms over the last 10 years, from the post-Morrissey singer-songwriter-isms of Jens Lekman, Peter Bjorn and John, José González, and the Labrador Records crew to the soft-focus pop of the Concretes and El Perro Del Mar to hip-hop tinged vixens Robyn and Lykke Li to the coastal beats of the Tough Alliance, Air France, and Studio. Meanwhile, brother-sister duo the Knife pushed the Swedish sound into heretofore uncharted and beguiling territory with their hit "Heartbeats" and their haunted LP Silent Shout, which hit number one on Sweden's charts and our very own Top Albums of 2006 list.'

Z konvenčního hlediska nepatřičnosti, s trochou citu chlapci, u kterých se brečí moc dobře: míra útrpnosti závisí na konkrétním jméně. Je pravda, že Labrador Records crew jich za poslední dekádu vypustila spousty (spektrum od globálních jmen po ta lokální), společným jmenovatelem je vždy: melancholie & ironie, folk & indie, texty skutečně (tematicky) morrisseyovské, upouštějící nulovou atmosféru sympatickými vložkami. Někteří reprezentují ten dřevní postoj ve stylu já + kytara + balíček tesco kapesníků, druzí se snaží rafinovaněji, schovávají se za hromadou krámů, jmenovitě sbory, elektronické plochy, samply, sirény a řehtačky. Idea jedna, realizace dle osobních preferencí. Příběhy performované s nečekanou rozjetou rozhoupaností s knoflíčky pozapínanými až ke krku, polštářové bitvy prožitého dětství & rozklížené dospělosti, introvertní lahůdky pro introverty podávané s takřka estrádním gustem, pravda a láska promítané na zadní plátno. Skladby z různých časových i náladových období namačkané do krabičky, na které je neuměle naškrábáno my life story, read carefully & enjoy yourself responsibly.

Jens 'can you pass the eggs' Lekman tu v jinak plošném kolektivu patří mezi ty globální postavy. Vtělit se do postavy tvého cokoli se snažil už v roce 2004 (respektive dříve), psem se nestal, ikonou ano. Kombinace intro-textů, wittiness, samplů a stylizace do postoje baviče s rozléhajícím se vkusem fungovala ne až tak na anglo-saskou kritiku jako na fans - tihle se baví taky pěkně dlouho. When I Said I Wanted To Be Your Dog je první regulérní deskou, paradoxně ji lze brát i jako sbírku béček k dvojce, která je v originále sama .. sbírkou skladeb z předchozích ep. Jens na Oh You're So Silent Jens ještě přitvrdil ve své snaze rozložit zmatený kluky/holky svými sweet (disco) rytmy/bitter (disco) texty. Nešlo se schovat, nešlo ignorovat, slušelo se spořádaně kývat do rytmu. You set my heart on fire si nebroukal jako první, zato s tim medvídkovským přesvědčením, na který se (snad) tak letí. V třech skladbách o Rocky Dennisovi ostatním deklaroval svou identitu, vzdal se pohádky a vytvořil si vlastní figuru. Jestli do té doby byl jednou ze švédských korunek, nyní se stal skutečnou tváří, ikonou, someone to look up to. Trochu (a neprávem) se zapomíná na věk: trochu oklikou lze tvrdit, že v 23 se člověk dost často i s Morriseyem seznamuje, ne se v jeho stylu projevuje na masivních pódiích.

"I've been having this anger inside of me the last three months. I don't know where it comes from exactly, but it has to do with patterns in my life that keep repeating themselves, plans that don't work out, the reality of things, money, stupidity (my own and others), boredom, frustration, jealousy, mistakes, misunderstandings. I've been trying to write about it here but I havent been able to finish the sentences. I can't turn it into art."

Třetí deska krásně zapadá do skládačky, do příběhu, který se (spontánně) začal odvíjet v hluboké post-pubertě a který se tedy dostal do bodu prozatímního konce: výrazná většina smrskává své výpovědi a příběhy na plochu tří čtyř minut. Někdo tvoří koncepční alba nebo alba, co se tvrdě snaží popsat přítomné období, popřípadě tématická ep, čtyři skladby o výletu do Krkonoš, kam (1) jsme jeli autobusem, (2) bydleli na chatě s prasklým topením a otrhaným povlečením, (3) měli jsme tam pokojový semináře na téma life & its pleasure, (4) seděli jsme na hřebínku a koukali do dáli na ten šedivej společenskej smog, rozléhalo se maybe I just wanna fly (Lekman). A pak, povede-li se, to vše zapadne do sebe jako ta skládačka, stane se z toho soundtrack, dokumentace něčeho, co jsi možná ani takhle zprostředkovat nechtěl.

'I don't know if/she's worth 900 kr/cause that's a ticket/from Gothenburg to Barcelona/oh loves me, loves me not/I wanna fill her heart/with forget-me-nots/so she'll think of me/in Barcelona' .. 'A man walks into a bar /Orders a beer and a bowl of peanuts /But the bar turns into a spaceship /And the bartender gives him a haircut /I can’t remember the end of that joke /You once told it to me when we smoked /On your father’s expensive cigars /All I remember is the part of a man walking into a bar' .. 'Plant a tree for all the dead people/Who's been hurt in love and war/When that tree comes in to leave/It’s all forgive/and forgiven, forgiven/The forest is getting/smaller and smaller/Be good/Do all the things you should/Be good/Do as you wish you would' .. how that song goes?

"I'm very happy about the amazing reviews the album ("Night Falls Over Kortedala") got. I've been working 12-14 hours a day, seven days a week the last year and a half. I am the hardest working man in show-biz. And I do it because you're worth something special."

fansite.//

smalltalk.//

last.fm

jens lekman - oh you're so silent jens.

tak nějak je mi jasný, že už je to poněkud uncool - pořád ukazovat na lekmana jako na figurku obamova formátu se přece jen může trochu ochodit. faktem zůstává, že to není promotion, ačkoli se to tak dost dobře & úspěšně může tvářit. whatever - OH YOU'RE SO SILENT JENS. poživatelům pitchforku jistě docvakne, že za členství v 8.0 clubu byste už měli dostat pořádnej metál; o devítkový kortedale ani nemluvě.
je to kompilace - nikoli tedy album v pravém direktním slova smyslu, nýbrž kolekce toho top-ovýho ze spousty ep, která předcházela. najdete tady chic bas z pocketful of money, vyrytí hodný slogan z maple leaves, rocky dennis story v plné kráse, ozvěny stockholmského královského paláce z suburban perspektivy.
lekman je klaun - klaun, co si ten face maluje do; napsal bych do oranžova, kdyby tam nebyla ta poťouchlost; sytě žluté. baví tě/sebe jednak za absence nevkusu, ale také ne čistě v tom komediálním stylu. nemysli si, že klaun rovná se míša víš-kterej.
postav se tý realitě - je tu 18 magnificent tracků, který tě svou recyklací witty inštrumentů dostávaj' tam, kam bys sám chtěl. vykašli se pro jednou na conversky a zabal se do švédský vlaječky. i saw her in the anti-war demonstration je přímo skvostná a vybízí přesně k tomu, co se skví v názvu.
plně se ztotožňuju s jensovým pohledem na věc a la 'ep jsou názor, cd kolekce střípků'. na 4-trackovým médiu to přece jenom vyjadřuje nějakej momentální stav mysli - oh you're so silent jens je spíš esencí, jakkoli skvělou, která vybízí k bližšímu průzkumu. začni tady. jensovy postřehy z australského východu si čti zde & do kolektivu se zapoj přesně a jedině na tomto placu.
při tý příležitosti si projdi textovou sekci - dozvíš se velice, velice inspirující věci, co si nehrajou na fakta. a schválně se za-dumej nad tím, jakou barvu ti to jako celek asociuje.

jens lekman.

jens lekman - pocketful of money.




jens lekman - the opposite of hallelujah.




jens lekman - sipping on the sweet nectar.




zbožňuju diskuse ve formě "great, but a little gay".

the sound of sweden a la následováníhodný svenska pop ve formě hlavního aktéra.

"here's a wishlist if people want to give me things: any kind of clothes, pants, shirts, socks, sweaters, hats, jackets ... it's always good cause you can't bring 30 pair of pants and you smell really bad when you sit in a van and sleep on someones floor and play show after show. if you make clothes and want me to wear them there's a much better chance for that than getting your band a recorddeal. i also like good dark chocolate and cheap jewelry."

"I wake up early. From the night before I have carefully folded four clean towels and hung them on a chair. I feed the birds from my window. On my desk there is a bowl of red apples, I take one bite, then put it back waiting until the bite turns brown. I spin on my chair, a dirty thought passes through my head but I let it be. As a young magpie lands on my window sill I slowly wipe my sweaty forehead with one of the towels. Then I lie down for a few hours. When I wake up it is late and I buy the evening paper, carefully reading every word. I open my window and throw breadcrumbles to the young magpie. Occasionally I throw small rocks at him with the message "Life is hard" written in tiny red letters. Then I have supper and I go to bed."

příště už to vykradu celý.

jens, gwenno & matt.

lekman není lehmann, zato má ale jiné přednosti. můžete ho honorovat už za tu kytaru - struny ovládá líp než kdokoli z vás, ale nestal se z něj žádný "viva la vida" satriani. což je samozřejmě plus. zároveň není takový zarostlý medvídek jako justin - hraje všemi barvami. barvami se rozumí smyčce, ale jinak než je to obvyklé. dodávají tomu ten tzv. šmak, ne patos. je takovým erlendem bez intelektuálních okulárů, co není tak fascinován berlínem & čudlíky.
2nd bod - texty. "the lyrics are often witty, romantic & melancholic." je to tak - nikoli přímo asociace horských chatrčí. žiletkám se daří - jak sám jens vtipně podotýká - pokus byl, ale výsledek nepřesvědčil. klidně vám vpálí "things get more complicated when you're older/before you know it you are somebody's soldier/you get a gun and you name it/after a girlfriend." a právě ta girlfriend se řeší. výsledek je ale podstatně bohatší. nejen "you gotta start sipping on the sweet nectars of your memories," klidně i třeba téměř-aktuální "i turned seventeen/and i swore to never speak a word again/but then someone came along/and ruined everything."
kdybych to chtěl nějakym způsobem generalizovat, tak bon iver se s tím smířil & je pure bezvýchodnej. švéd bojuje, ale je mu jasný, že je outsider. kings of convenience, suburban kids with biblical names, lykke li, josé gonzález, el perro del mar & jens lekman. severští zástupci scény, která je pro mě víc než jonny & jeho banda.
trochu z jiné škatulky jsou the pipettes. o tom, že brighton je fajn město & gwenno ideální platonický vzor v rovině stylu, nepochybujte. její dress-linie mi akutně vsugerovává myšlenku na retro top úrovně v duchu penateho. ten druh, co nikdy neuvidíte, pokuď žijete v megalopoli pod 1,2 milionu. gwennina nezaměnitelnost prý způsobila odchod 2 původních členek sestavy - rozhodně ale lepší, než kdyby to bylo v opačném gardu. a její ségra & momentální druhá členka kapely je taky fajn. slečny vydaly debutové kolečko v roce 06'. nachází se tam skladby na oné posvátné hranici mezi komercí & independencí. úsměvné & závažné. zásadní ve čtvrtém plánu. only for a little bit.
o hodně-lonely saturday nights se vždy hodí nějaká kinematografická perlička. aktuálně to byla ta s názvem good will hunting. děkuju reflexu za movie edici. nemusíte mít rádi matta damona & bena afflecka, ale robina williamse byste mohli. story - matt je nevzdělaný & geniální matematik, co se rád pere. jeho největší kámoš, který má úplně stejný zájmy kromě tý geniality, je ben. ten z pearl harboru, aby bylo jasno. protože se matt nemíní stát humánním computerem, nastupuje robin alias vousatý dobrácký psycholog-ňouma. a aby nechyběl woman-prvek, je tu krásná minnie driver v úloze prototypu supr studentky, která je vaše pouze v platonické podobě. matt má štěstí - a film vlastně taky disponuje 'eppyendem. la tak ze 2/3.
hlavním významem filmu pro mě ale není příběh sám ani robinovy vousy - ten top-bod se nachází ve scénáři. ani ne tak v jeho kvalitě, spíš v tý tvorbě. v tom faktu, že jej matt & ben napsali v před-25-tiletém stavu. a přestože v tom vidím pár šrámů, chtěl bych někdy vycreatovat podobně dobrou věc. bez patosu. inspirace do budoucna.

gratuluju johnu kucerovi k 1st místu ve sjezdu. těšim se na to, jak si ho pěkně přivlastníme. má tetičku z brna, jak je známo.
vyhlašuju válku destroyerovi, který mě nezmínil mezi top 10 blogy. mé ego to smutně zalévá zeleným rajecem.
gratuluju martkowské k překonání 10000-ové hranice.