jens, gwenno & matt.

lekman není lehmann, zato má ale jiné přednosti. můžete ho honorovat už za tu kytaru - struny ovládá líp než kdokoli z vás, ale nestal se z něj žádný "viva la vida" satriani. což je samozřejmě plus. zároveň není takový zarostlý medvídek jako justin - hraje všemi barvami. barvami se rozumí smyčce, ale jinak než je to obvyklé. dodávají tomu ten tzv. šmak, ne patos. je takovým erlendem bez intelektuálních okulárů, co není tak fascinován berlínem & čudlíky.
2nd bod - texty. "the lyrics are often witty, romantic & melancholic." je to tak - nikoli přímo asociace horských chatrčí. žiletkám se daří - jak sám jens vtipně podotýká - pokus byl, ale výsledek nepřesvědčil. klidně vám vpálí "things get more complicated when you're older/before you know it you are somebody's soldier/you get a gun and you name it/after a girlfriend." a právě ta girlfriend se řeší. výsledek je ale podstatně bohatší. nejen "you gotta start sipping on the sweet nectars of your memories," klidně i třeba téměř-aktuální "i turned seventeen/and i swore to never speak a word again/but then someone came along/and ruined everything."
kdybych to chtěl nějakym způsobem generalizovat, tak bon iver se s tím smířil & je pure bezvýchodnej. švéd bojuje, ale je mu jasný, že je outsider. kings of convenience, suburban kids with biblical names, lykke li, josé gonzález, el perro del mar & jens lekman. severští zástupci scény, která je pro mě víc než jonny & jeho banda.
trochu z jiné škatulky jsou the pipettes. o tom, že brighton je fajn město & gwenno ideální platonický vzor v rovině stylu, nepochybujte. její dress-linie mi akutně vsugerovává myšlenku na retro top úrovně v duchu penateho. ten druh, co nikdy neuvidíte, pokuď žijete v megalopoli pod 1,2 milionu. gwennina nezaměnitelnost prý způsobila odchod 2 původních členek sestavy - rozhodně ale lepší, než kdyby to bylo v opačném gardu. a její ségra & momentální druhá členka kapely je taky fajn. slečny vydaly debutové kolečko v roce 06'. nachází se tam skladby na oné posvátné hranici mezi komercí & independencí. úsměvné & závažné. zásadní ve čtvrtém plánu. only for a little bit.
o hodně-lonely saturday nights se vždy hodí nějaká kinematografická perlička. aktuálně to byla ta s názvem good will hunting. děkuju reflexu za movie edici. nemusíte mít rádi matta damona & bena afflecka, ale robina williamse byste mohli. story - matt je nevzdělaný & geniální matematik, co se rád pere. jeho největší kámoš, který má úplně stejný zájmy kromě tý geniality, je ben. ten z pearl harboru, aby bylo jasno. protože se matt nemíní stát humánním computerem, nastupuje robin alias vousatý dobrácký psycholog-ňouma. a aby nechyběl woman-prvek, je tu krásná minnie driver v úloze prototypu supr studentky, která je vaše pouze v platonické podobě. matt má štěstí - a film vlastně taky disponuje 'eppyendem. la tak ze 2/3.
hlavním významem filmu pro mě ale není příběh sám ani robinovy vousy - ten top-bod se nachází ve scénáři. ani ne tak v jeho kvalitě, spíš v tý tvorbě. v tom faktu, že jej matt & ben napsali v před-25-tiletém stavu. a přestože v tom vidím pár šrámů, chtěl bych někdy vycreatovat podobně dobrou věc. bez patosu. inspirace do budoucna.

gratuluju johnu kucerovi k 1st místu ve sjezdu. těšim se na to, jak si ho pěkně přivlastníme. má tetičku z brna, jak je známo.
vyhlašuju válku destroyerovi, který mě nezmínil mezi top 10 blogy. mé ego to smutně zalévá zeleným rajecem.
gratuluju martkowské k překonání 10000-ové hranice.