emmy the great - first love.

2.3/5

z debutu emmy lee-moss dobrý pocit nemám, ze spolupráce s lightspeed championem jsem měl. takhle bych vyjádřil svůj vztah k tomuhle typu first love, pokuď bereme jednoduchost jako nepřekonatelnou ideu. zvuková prostota mi nevadí za předpokladu, že ovšem při tom nemám poctit, že to sice není o ešusu, ale postrádá to zajímavost. výstižnější je, že to nudí. we almost had a baby je tou top položkou - pokud nezaujme ona, zbytek těžko.
emmy je krásná a všechno - i hypotetickou čestnou pozici na zdi vedle adele v rámci kontrastního programu bych jí věnoval - ale je to druhá liga. jako když porovnáváte bankse s mcveighem. možná, že s větším rozdílem. pro slečnu tu vysněnou metu zcela nechytám - spíš pozici, kterou by to ideálně dosahovat mělo, ale místo toho se akorát pozorně sledují záda.
možná blbý přirovnání, ale seberte jeunetově amélii audrey & yanna. výsledek zasaďte na stupnici v rozpětí 0-100. já jsem se přes veškerou úctu k mathieu kassovitzovi nad 42 nedostal. je to vážně fabuleux destin.
netvrdím, že to neobsahuje silný momenty - dylan aspiruje na top dvacítku skladeb února zcela jistě & oprávněně, ale čekalo se víc. nejen ode mě - pnutí existovalo od falling from the lavender bridge, a to už je rok. kdyby se sestavovalo greatest hits v rozsahu 5 skladeb, jsou tu we almost had a baby, dylan & tři songy s šampiónem.
first love je pro mě první velký zklamání roku - placku franz ferdinandů nepočítám