nina kinert je, hm, holka. bojuju za to, že sarah je vizuálně na jiný úrovni, ale to není to hlavní. aspoň ne tady. nejspíš ne ta nina z a postcard to nina od jense - na tom však taky nesejde. je ze švédska, ale pouze v rovině vlajky & stylu, jinak se chová jako pravá multi-kulti kosmopolitka. tváří se jako mladší victoria bergsman, co na to tolik nešlape. josé gonzález bez vousů, emmy the great hrající první ligu. jasně - nic objevnýho. stálý model kytara, kapesníky & flaška červenýho ale stále šlape. ideální soundtrack k procházce městem v 18:47. do huby si ale výraz plagiát neberte - každý je svébytný, co to 'de. a o to vlastně běží obecně - ukázat tomu mainstreamu skoliotický záda. rázné fo. zabalte se do souhrnné vlaječky skandinávie.
pokuď je melancholie lidským bio-pohonem, tak nina stojí na správný straně barikády. v první lajně, kousek za sarah. poněvadž ale teze z předminulý věty nejspíš padá, tak se holky napolarizovaly opačně. že vám to vadí? mně ne - trasa outsider-winner tu není dlážděná kýčem ani make-upem.
projděte se ulicemi, který z mladšího věku dobře znáte, a uvědomte si, jak moc sami sobě tu realitu deformujete. pak možná oceníte sth, co formuje pouze pozitivně. viva sebetrýzeň. zkrátka nevoní to pouze růžově.
pod hlavičkou svenska pop najdete spoustu novejch kámošů/kámošek.
února 27, 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat