kings of convenience - quiet is the new loud.

o bergenském duu se často mluví jako o so cute boys. nejen to - oni jsou taky goddam zásadní. při výletě po 12 měkkoušských plochách nepotřebujete navigaci. někomu možná vadí ten akustický futrál - tomu pak říkám "drž se dál." už se třesu na nový u2, kdy konečně budu moct dát sousloví no irony on the horizon' jasnej zdroj. zkratka - zapněte prostor 2 skutečný palce pod levou bradavkou, jděte hodně deep & vypněte světla. neklouzejte po povrchu, cynismus alias nátěrovou šlupku shoďte po prvním společné even though. nahoďte místo toho svou looserskou identitu - to looserství je ale v nejlepším slova smyslu.
může se to jevit jako jaksi moc na jedno brdo, příliš simple, s absencí černě etc. nenechte se ale odradit - erlend & eirik hrají v duchu té top tradice. so - žádné kotlíkářství - urban stesky bez všech těch matlafixů. sentence jako "even though i'm not her minder/even though she doesn't want me around/i am on my feet to find her/to make sure that she is safe and sound" jsou zásadní. klidně servírují partnerské vyhoření skrz optiku little kids, stejně tak si s váma zajedou na podělanej westhill. i don't know what i can save you from je krystalicky čistá za absence kýče jakékoli barvy. failure je podobně úspěšná na stupnici "autenticita je fajn". klikněte na ně. a even though to dost možná zabalili po riot on an empty street, stojej za to. přímo goddam cute, pokuď mám co soudit. až si budete po kinové session s holkou nikoli z vaší platonické armády chtít prohnat zažívacím traktem blbost se značkou chilli-lindt, pusťte si radši dva pány, kterým můžete důvěřovat bez hlídání vlastních stylish základů.
zkratka - album je krásné stejně jako země původu. což nemá nic společnýho s idealizací fjordů. ideální na sloupnutí všech zaběhaných & ohraných póz. když to uděláte, zbyde vám i don't know what i can save you from. klidně i v royksopp remixu. to je dřeň - jádro. bod zlomu. taky rovnovážná poloha, pokuď to někdo rád přímo direktně & debilně fyzicky.
a jak je známo - nejde o techniku. hraje se na pocit. pocit, že je na tom někdo stejně nulově. nemícháme se do socio-kritik jako mike. nežene se to přes globální apokalyptiku - dosaďte si, koho chcete.
vážně začínám uvažovat o migraci směrem sever. užívat si shy-klaunovství jense lekmana, rozjetost suburban kids with biblical names, erlendovy okuláry, eirikovo karate umění, depkoidní religióznost sarah assbring, fanfaronství pelleho carlberga & doslovnost the concretes.
kings of convenience jsou povinností pro každého rozervance bez černých vočíček, usekanejch rukaviček & good charlotte na ploše řůžovoučký empéčtyřky, pomocí který to proudí přímo skrz špuntíky v uších do cílového prostoru. hlavně v mhd.