after the quake. haruki murakami.

kafka on the shore není přímo profilovým výtvorem autora, kterému k nobelově ceně chybí pouze větší popularita jazzu mezi švédskými porotci. pokuď to chcete trochu životopisně, pak haruki po dostudování místo vmísení se do armády běloskvoucích límečků překvapil (třeba i sebe), a rozhodl se pro bar. jazz & koktejly. literární ambice přišly až později - z velké části právě díky hudbě. jakkoli je módní odsuzovat & jakkoli k tomu nemám kvalifikaci. ostatně tenhle popis inspirace dost věrohodně popsal v respektu někdy na konci 07'.
první vyšla ta s názvem dance dance dance, a pak už to šlo celkem rapidně směrem k literárním cenám. norwegian wood je klasika. kafka on the shore & sputnik sweetheart v druhé lajně.
after the quake je někde jinde - v prostoru mezi čirou imaginací a zemětřesením. všech 6 circa 20-tistránkových povídek má právě tohoto společného jmenovatele, který hraje tu hlavní roli. nikoli postavy, ale geo-činnost. nebereme-li povídku jako uzavřené dílo & dáme-li tomu obecnější ráz, pak je tu miyake - chlápek, co opustil rodinu a odjel se kochat ohňo-hranicemi. je tu katagiri - lonely čtyřicátník, který doma místo přítelkyně najde froga. ne mr frog, pouze frog. jo, fakt žabák - v šesti stopovém provedení. je tu junpei - relativně úspěšný spisovatel, který řeší 15 let staré problémy & váhá, zda se začít zajímat o své rodiče. právě tady se murakami zřejmě nejvíc dotkl reality & optimismu. právě to vyvrcholení, slovy karla, "všechno je v prdeli, zbyla láska," má ten optimální šmak.
after the quake, stejně tak ale celá harukiho tvorba, v sobě skrývá tu přidanou hodnotu - tu, která je nutná, pokuď chcete, aby vás jay mcinerney nazval remarkable writerem. prochází se po hranici reality a je jen na konzumentech, jestli se přidají. hra na tvorbu atmosféry par excellence.