mr. hudson & the library - a tale of two cities.

vem si tu čistě hypotetickou situaci, kdy jseš to jen ty, pavement, kapuca přes elegantní ofinku & headphony, kde se to momentálně hemží mr. husonem & jeho library. hrají zrovna ten začátek ve stylu 'no on the streets where she lives' - což snad vypovídá o všem - a ty dumáš nad tim, proč tě ten beton všude kolem tebe tak omezuje. přemítáš nad rokenrolovou rozesraností prostředí kolem sebe; hometown zombies (5/10, ani jednim směrem nejede vláček) na hromadnym přesunu kancelář - teplá večeře; a najednou se objevuje takovej ten lechtivej pocit toho, že moc nemáš kam jít. ne doslovně - na jedný straně obal od adriana & destroyera, na straně druhý ne-vyluxovatelnej koberec, chic bundička ve skříni & heineken v lednici. dilem(m)a na pátou; pak přijde too late, too late se svým 'why must i always play a clown/it makes it too easy for them to put you down' a víš, že je to r'n'r vysvobození, protože kluci řešej' same problémy. je to jako když dumáš nad tim, jestli musicserver jo/ne, a nakonec ti trkne, že s těma klukama tam jakože ne. že existuje i jiná voyage.
so - tenká žluto-hnědá linie, kde se setkává independence s elegancí v absolutním slova smyslu, je, hm, těžce k nalezení. spočívá, lidově řečeno, v povznesení se nad všední problémy rednecků; nad debaty o hovně. nad to, že to jirka topoloj natře a nasadí do boje buldozer s rathem na levym a vendou na pravym blatníku, kterej smete i ty poslední zbytky svobodnýho rozhodování se o tom, jestli ti třešničky chutnaj/nechutnaj. nejde však ani tak o to, že by mr. hudson ve mě vzbuzoval tak velké rozohnění v oblasti celkem importantních keců, který se skvěj' nahoře jako neon u hospody na pospíšilce.
mr. hudson & the library - první tři tracky z kategorie 4.5, šestka a osmička je na tom zcela stejně. jsou z londýna/birminghamu, šlape jim to (vylož si jak chceš), mají hity.
čapni bundičku, nahoď kapucu, zapoj růžovoučkej ipódek, nazuj conversky, na rohu zahýbej jedině doleva & naslouchej birminghamu. nevim, jak to líp definovat; všem adorovatelům faktů ukazuju hyperkyfózní záda.
tomu, kdo jim věnuje víc než 17 poslechů, připíjim black currant juicem. a neber se/mě/kohokoli jinýho doslovně - ber to via subaudition.