Pohádky neexistujou. Nebo možná přesněji - postavy z nich. Většinou. Vaděj jenom skrz obrazovky/plátna. Ty novější i přes barevný figurky, v menší než životní velikosti. Pohádku o Jimu Smithovi a jeho LA klubu by tak někdy mohli natočit. Jsou tady ti chrabří dobří (No Age, HEALTH) i ti chrabří špatní (Mika Miko, Abe Vigoda), a pak zbývaj' šašci, kteří na jednu stranu nechystají podrazy, zas ale frajer(k)y se sluchátky nesestřelují tak často nebo dobře. The Mae Shi se tak rozpínají mezi kolegiálním obdivem k HEALTH a snahou být více přístupní a méně arty, být fajn pro širší a rozmanitější publikum. To je taky to, proč udělali tu 12minutovou krásku, no. Ale tak obecně mě to baví, což asi byla primární snaha. Příště snad přijde jiná postava a role, a to příště se objeví brzy, protože zatím tu polarizaci dobří/špatní nechtěně sleduju i v rovině kvality.
++ (2008/Moshi Moshi)
Žádné komentáře:
Okomentovat